MÉDIA – CO PÍŠE DENÍK ?

Bývalá opora Baníku a Opavy: Havířov mi dává smysl. Budoucnost? Připravuji terén

/ROZHOVOR/ Nastoupil v přípravě, v poháru s Třincem, vstřelil už i nějaké góly, ale na opravdovou nefalšovanou premiéru došlo až v neděli s Frenštátem. Ofenzivní univerzál a největší letní posila divizních fotbalistů Havířova Nemanja Kuzmanovič neskóroval, podílel se ale na výhře 3:0. „Chci se fotbalem hlavně bavit a vyhrávat. Aby to šlo týmu,“ říká Srb pro Deník, když popisuje, proč zvolil zrovna slezský klub a jak vidí svou budoucnost.

Vítězná premiéra v divizi. Jaký z ní máte pocit?

Jsem samozřejmě rád, že jsme vyhráli. První zápas je vždycky důležitý, stejně jako je důležité chytit začátek soutěže, když klub má ambice jako má Havířov. Chceme postoupit, proto bylo klíčové zvládnout první zápas. Až na pár minut to od nás bylo nervózní, ale pak jsme rychle převzali kontrolu a měli i hodně šancí. Mohli jsme přidat víc gólů, ale musím pochválit i soupeře, který chtěl hrát fotbal, nezalezl, nenakopával to. Myslím si, že diváci viděli hezké akce a nakonec i tři góly.

Druhý gól měl asi přijít dřív, že?

Samozřejmě, to by nám hodně pomohlo, kdyby padl třeba ještě do poločasu. Šancí bylo dost, bohužel jsme je neproměnili a ve výsledku jsme ještě riskovali, že nás soupeř potrestá. Měl jedno břevno, pak hlavičku ze standardky. Kdyby to spadlo do brány, museli bychom zase přitlačit, abychom vyhráli, což by nebylo jednoduché. Souhlasím, druhý gól měl přijít dřív.

Jak se hrálo vám osobně a jak vám divize vyhovuje?

Hrálo se mi dobře. Máme kvalitní mančaft, kluci jsou šikovní, umí hrát fotbal, takže pro mě je to jen plus. Myslím si, že oni jsou taky se mnou spokojení. Já sám nevěděl, co od divize čekat, ale zatím se mi to líbí. Navíc náš mančaft je nadstandardní, tak snad tu kvalitu potvrdíme a dokážeme postoupit.

Občas hráči, kteří přijdou do nižších soutěží z ligy, mají problém s agresivitou soupeřů, možná až přehnanou. Vy jste se s něčím podobným už setkal?

Zatím ne. Hrál jsem i pár přáteláků, jeden pohár s Třincem, který je profesionální klub třetí ligy a nevšiml jsem si, že by to bylo víc agresivní. Uvidíme, možná potom něco přijde, ale teď v pohodě. Myslím si ale, že zrovna s tímto se umím vyrovnat.

A co tlak? Jak na tým působí, když ví, že musí postoupit?

Osobně tlak necítím. Mně se líbí, když něco chcete a máte nějaké cíle. Spíše nemám rád, když se někdo schovává a nechce to vyhlásit. Naše vedení to řeklo jasně, že postoupit chceme, nevím, jak to kluci vnímají, ale nemyslím si, že by šlo o nějak velký negativní tlak. Spíš je to takové povzbuzení, že chceme a i kluci asi radši budou hrát o postup, než někde uprostřed tabulky. Je to motivace. Samozřejmě může přijít nějaká krize, ale spíš si myslím, že by ten tlak měl být pozitivní. Všichni jsme stejně nastavení. Od šatny, přes trenéra, po majitele až město, takže je to dobré. Je jen na nás, jak se s tím popereme na hřišti.

V zápise o utkání je proti Frenštátu uvedena návštěva sedmi stovek lidí. Zjevně vás těší, že lidi v Havířově fotbal zajímá?

Lidi chodí. Myslím si, že když budeme mít výsledky, odehrajeme víc zápasů, tak to naláká ještě víc fanoušků. Jde i o to, že hrajeme docela atraktivní fotbal, ofenzivní, což by mohlo lákat a mohli bychom se přiblížit k té tisícovce. Možná ji i překonat.

S kým si na trávníku nejvíc rozumíte?

Já tady nejsem zas takovou dobu, abych si vyloženě s někým rozuměl, takže to beru tak, že mi to klape se všemi. V útoku jsem teď hrál s Kubou Teplým, s nímž mi to jde. Ale to i s ostatními. Myslím, že nám to funguje jako kolektivu, že se dobře doplňujeme.

Co vás vlastně přesvědčilo jít do Havířova? Měl jste po konci na Kypru i jiné možnosti?

Něco jsem měl, možná ještě nějaká přijde, Havířov mi dával smysl.

Čím?

Že když už nebudu na profesionální úrovni, tak budu hrát fotbal blízko domova. Do Havířova to mám kousek. Navíc jsem s nimi začal trénovat, abych se udržoval. S trenérem Mrázkem jsme se domluvili, že když nepřijde nějaká zajímavá profesionální nabídka, tak bych u nich mohl zůstat. I když nějaké možnosti byly, na Havířovu se mi líbí, že mají ambice, chtějí postoupit. Je to větší město, hezký stadion, a podmínky, které nejsou na úrovni divizního klubu, ale spíše lepšího druholigového.

Takže jste ještě otevřený nabídkám z profesionálního fotbalu a čekáte, jestli se něco objeví?

Otevřený jsem, ale už moc času není, takže tomu nedávám příliš velké šance, že by se to mohlo stát. A jak jsem řekl, muselo by to dávat smysl. Takové, u kterých mi to nedávalo, už jsem odmítl. Třeba z druhé ligy jsem řešil jen ty, kde chtějí postoupit. O ostatní jsem zájem neměl. Pak byl i problém, že to bylo hodně daleko od domova. Prostě se to zatím nepotkalo, jsem hráč Havířova a myslím si, že už to tak i zůstane.

Čekají se od vás góly, s jakým počtem byste byl spokojený?

Uvidíme. Budu rád, když nějaký ten gól dám, ale hlavní je vyhrávat, hrát atraktivní fotbal a bavit diváky i nás samotné. Jestli k tomu přispěji i góly, bude to fajn, ale přednější je tým. Zatím se tím bavím a žádné počty gólů si do hlavy nedávám. Beru to vážně, ale fotbal si chci i užít.

Na Baník také chodíte a sledujete ho, viďte?

Samozřejmě. I béčko. Teď sice ne, protože jsme měli zápas ve stejný čas, ale na Baník chodím, koukám, doma jsem viděl vše a věřím, že to tak bude i nadále. Dobré je, že zápasy by se nám neměly křížit, takže se budu snažit ho vidět co nejvíc.

Dřív jste zmiňoval, že po kariéře se možná vydáte na dráhu hráčského agenta. Kromě fotbalu v Havířově, čemu se nyní věnujete? Je to právě tato práce?

Připravuji si terén. (usmívá se) Pořád se jednalo o to, že jsem mohl ze dne na den někam přestoupit, stále se to může stát, takže jsem nechtěl něco začít, abych to pak musel rušit. Na druhé straně, už si pomalu připravuji terén. Asi se budu buď starat o hráče, nebo se pohybovat v nějakém skautingu.

Pokud by šlo o skauting, tak v klubu – třeba v Baníku – nebo spíše pod agenturou?

Uvidíme. Zatím jsme se s lidmi z Baníku o tom nebavil. Spíše by šlo o agenturu, odkud mám právě nabídku. Uvidíme. Možná na to pak také dojde.

ZDROJ: Deník