MATUŠOVIČ ODMÍTNUL NABÍDKU Z KLUBU A TĚŠÍ SE NA NOVOU VÝZVU!

 “Pouze se potvrdilo to co bylo takové jak se říká veřejné tajemství už poslední měsíce. Všichni o tom mluvili, všichni to věděli, jen někteří stále tvrdili, že to není pravda. Nicméně… kluci z vedení klubu si to takhle přáli, připravili i udělali a já to samozřejmě respektuji. Tohle je fotbal a změny v něm jsou přece úplně normalní. Je to jak v životě… všechno má svůj začátek i konec a já to takhle i beru. Zároveň nemíním hodnotit, jestli ta rozhodnutí jsou dobrá nebo špatná. Na to všechno odpoví až čas. Mě jen trochu mrzí ta forma, jakou se to udělalo a vlastně i to, kdo to udělal. Z toho jsem upřímně zklamaný. Ale nevadí… Každý člověk si svou vizitku dělá sám a více to není potřeba komentovat. “Každý uvnitř ví”. I když mi vedení klubu nabídlo, abych tam i nadále působil na pozici šeftrenéra mládeže, tak i přesto jsem tuhle nabídku s poděkováním odmítnul. Ne proto, že bych byl zhrzený, ohrnoval nad ní nos, bál se jí a nebo mi nezáleželo na klubu, ba naopak, Indiáni byli vždy moje srdcovka a tak to i navždy zůstane, ale proto, že už to nejde a já nechci. Mě nikdy nešlo o funkci a moc, ale vždy jen o havířovský fotbal a o to, jak ho posouvat dál s pracovitými a zdravými lidmi. Obětoval jsem kvůli tomu i svou fotbalovou karieru a všichni kdo mě opravdu znají, tak to vědí a to mi stačí. S čistým svědomím můžu říct, že jsem pro havířovský fotbal udělal maximum co jsem mohl, ale už nastal čas na změnu. Za tuhle zkušenost jsem neskutečně rád, protože mě mnohé naučila a teď už se těším na novou výzvu do které půjdu se stejným, ne-li větším zápalem, jako když jsem přicházel sem. A kde to bude ? To ještě nevím, ale musí mi to dávat smysl, ať je to kdekoliv. Pro mě je důležité, aby ten klub měl jasnou vizi a nějaký cíl. Čím vyšsí cíl tím samozřejmě líp, protože mě baví být na sebe náročný a jsem zvyklý pracovat pod tlakem, ale zároveň ty cíle musí být i reálné. Dalším důležitým faktorem pro mě je, aby tím fotbalem v tom klubu žil opravdu úplně každý zúčastněný od uklízečky až po majitele a všichni měli pozitivní a přátelské myšlení. Aby jsme všichni společně dokázali být nároční především na sebe sama, vzájemně se respektovali a přitom tahali za jeden provaz. Tohle všechno a mnoho dalšího je podle mě hrozně důležité, když chcete, aby to fungovalo. Když to takhle v klubu není a ta vzájemná chemie tam od všech nefunguje, tak pak je vše mnohem složitější. Prostě podle mě tím musí žít úplně všichni naplno a jedině pak můžete být opravdu úspěšní a je úplně jedno, jestli to je v okrese nebo lize. Jednoduše řečeno… ten klub musí být pozitivně “nakažen” fotbalem a to je to co mě zajímá. Chci poděkovat úplně všem lidem, které jsem za ty roky měl možnost poznat a dělat s něma fotbal v Havířově a pravým Indiánům ze srdce přeji, aby se jim dařilo, byli šťastní a úspěšní.” řekl Miroslav Matušovič