Kouč Vítkovic Štverka o ztrátě šlágru: Podělali jsme to, Havířov jsme nedorazili

/ROZHOVOR/ Ještě několik minut po utkání byl na lavičce a naštvaně ke svým svěřencům promlouval. Ve šlágru ztráta tříbrankového náskoku, prohra 3:4 a útok na první příčku divize se nekonal. Trenér fotbalistů Vítkovic Martin Štverka byl po utkání v Havířově rozmrzelý. „Pocity jsou samozřejmě špatné,“ přiznal.

Co se ve vás odehrává po takovém zápase?

Z vyhraného utkání jsme dokázali prohrát. Bohužel. Příčinou jsou naše neproměněné šance a ztráta soustředěnosti, koncentrace. V pěti minutách jsme si utkání prohráli. Přitom 85 minut jsme byli dominantní, kvalitní, aktivní, nebezpeční, jasně lepší, plnili jsme vše, co jsme si řekli, dali jsme tři krásné góly, ale soupeře jsme nedorazili dalším. Šance přitom byly, že je ani nespočítám. A potom přišel totální kolaps a všechno je pryč. Podělali jsme si to.

Kde byl problém?

Možná ve zkušenostech. Máme velmi mladý tým, který bohužel v posledních pěti minutách zkolaboval. Určitě příčinou může být, že jsme ztratili dva stopery. V pátek se zranil Mieszek, před utkáním pak i Danny (Ibrahim). Proto musel do obrany ze středu zálohy Dominik Palej. Osmdesát pět minut to vypadalo solidně, ale pak se absence ukázala. Hlavně Mieszek, protože ten je obětavý, scházel nám i jeho poziční a důrazný styl. Těžko se mi to hodnotí, protože pár minutami jsme zkazili celou předchozí práci.

Dominik Palej řekl, že tým asi zlomil gól na 3:2, přitom ale pořád bylo o co hrát a co bránit. Jak to vidíte vy? Neměl větší vliv první inkasovaný gól, či zahozené brejky?

Za mě bylo zásadní, že jsme brzy inkasovali na 3:1. I když laciné byly všechny góly, tak ten první byl moc rychlý. Soupeře jsme tím dostali na koně a zápas byl tak pořád hratelný. Na druhé straně, pořád se nic nedělo, měli jsme další a další příležitosti, které jsme bohužel nedotáhli do gólového efektu ani standardních situací. Vždycky jsme tu šanci zahodili a soupeř okamžitě rozehrával. Asi v tom byla i laxnost v zakončení. To byla hlavní příčina. A pak těch pět minut na konci. Dezorientace, zkrat, v jedné minutě dva góly a už to nešlo zvrátit.

Za stavu 3:3 jste ale měli opět tutovku…

Ano, šli jsme dva na jednoho. Domácí hráli vabank a byli odměněni, kdežto my potrestáni.

Přišli jste o možnost být první. Jak to tým bere a může to mít vliv na další vývoj, nebo jedete dál?

Vliv se samozřejmě ukáže až časem. Teď máme doma dva zápasy, které chceme zvládnout. Něco jsme si po zápase řekli, teď se musíme připravit, abychom to doma napravili. Pokud máme hrát o nějaký postup, nebo na špici, tak když ty zápasy zvládneme, pořád je o co hrát. Jsou tam týmy jako Bohumín, Polanka a Bílovec, o vrch hraje třeba sedm mančaftů a soutěž bude ještě hodně dlouhá. Rozhodně to není jen mezi Havířovem a námi. Jen je škoda, že jsme venku vstřelili tři branky a nemáme ani bod. Ale vnímáme kvalitu soupeře. Musíme si říct, co bylo špatně a zvednout se. Jít dál. My ale máme výhodu.

Povídejte…

My nemáme přehnané ambice. Pracujeme zápas od zápasu a chceme vyhrávat, ale nevyhlašujeme velké cíle, čímž bychom pak byli pod tlakem. Vždyť ani za stavu 3:0 jsme nebránili, chtěli jsme hrát fotbal, předvádět kvalitní hru, což je naše hlavní devíza. Aby se kluci posouvali nahoru. Ukázalo se, že kvalitu máme, nicméně pět minut nám vzalo výsledek. Ale je to zkušenost.