Vítek Cup

Kompletní tým Žluté U11 se v neděli zúčastnil turnaje v areálu vítkovického MFK v Ostravě. Za účasti 16 mužstev rozlosovaných do 4 skupin se hrálo na čtyřech hřištích současně. Turnaj měl proto patřičný spád. Systém zajišťoval 7 zápasů a 140 minut fotbalu. Hrálo se počtem 7 hráčů v poli, na polovinu hřiště, s pravidly mladších žáků. Doplnili jsme proto družstvo o dva spoluhráče věkově patřící sice ještě do ml. přípravky, ale fyzicky i výkonnostně na patřičné úrovni. Moc zápasů jsme takto neodehráli, proto jsme sami byli zvědaví, jak to chlapci zvládnou. Bohatší zkušenosti z těchto zápasů měli jen dva naši kluci. V konfrontaci takových celků jako je Slovácko, Olomouc, Třinec, Frýdek – Místek a další jsme se neztratili, byli důstojnými soupeři, zahráli hezké zápasy a umístili se v horní polovině tabulky.Hned 1. zápas ve skupině nám nalosoval domácí Vítkovice, se kterými jsme jen těsně prohráli. Stejně tak tomu bylo i s Třebíčem. Se Zlínem po úvodních dvou brankách soupeře jsme už ani nedoufali v úspěch, ale kluci se vzepřeli a do konce zápasu nasázeli 6 branek. Jak se ukázalo – vítězství bylo o to cennější, když Zlín skončil na III. místě.Play – off los nám vybral Brno – Bohunice. To už kluci byli parádně rozjetí a na hřišti dominovali. Soupeře zatlačili a předváděli parádní kombinace vytvářejíc si brankové příležitosti. Postup do finálové osmičky byl proto zasloužený. Jak silná byla naše základní skupina svědčí fakt, že se do ní dostaly tři mužstva!V dalším zápase jsme narazili na ostravský Baník. Ač jsme se srdnatě prali, přece jen těsnou výhru uhájili domácí. To už nám dohrál tahoun ofenzivy Honza Nanár. Také postupně docházely síly – přece jen – byly to pro nás nové podmínky.Turnaj byl pro nás velkým přínosem. Nasbírali jsme hromadu zkušeností, zahráli si s nejlepšími celky Moravy, ujistili se, že jdeme správnou cestou. Za zmínku stojí i individuální ocenění pro brankáře Lukáše Suranovského (trenér Ruda Černý).Dík patří oddílu MFK za umožnění účasti na turnaji, hráčům Eliášovi Matuškovi a Alexi Holomkovi, jejím rodičům a trenérovi za výpomoc a samozřejmě našim klukům.

Pavel Fukala